in

Česká vědecká současnost – báječné dobrodružství i naděje pro budoucnost

Česká věda má stále v mnoha oborech ve světě dobré renomé. Aby tomu bylo tak i v budoucnu, je zapotřebí ukázat mladé generaci, že být vědcem je vlastně vzrušující dobrodružství, které si může užít každý člověk, který má otevřenou mysl.

Pro někoho se může věda stát celoživotním povoláním a posláním a pro někoho „jenom“ koníčkem. Stačí jen nechat se vtáhnout do báječného světa bádání a rozhodnout se, jaká bude jeho „vědecká“ cesta. O tom všem byl i pátý ročník Veletrhu vědy Akademie věd ČR, na kterém se představila více než stovka expozic. A ČekujVědu.cz byl u toho.

Cílem Veletrhu vědy, jehož hlavním pořadatelem je Akademie věd ČR, je nejen popularizovat vědu, ale také podpořit nábor nových studentů, uplatnění absolventů a rozvoj pedagogů. Ve svých panelových diskusích se zamýšlí nad tématy současné společnosti a špičkového výzkumu. Díky rozsáhlému programu se stává komplexní událostí pro podporu vědy v naší zemi.

Tyto programy, stejně jako zajímavé expozice vystavovatelů lákají každoročně tisíce návštěvníků a jak statistiky ukazují, tento zájem rok od roku roste. Návštěvnost letošního ročníku byla opět rekordní, protože do pražských Letňan se za „vědou“ vydalo kolem 30 tisíc návštěvníků. A rozhodně nebyli zklamáni, protože na každém kroku je čekalo zjištění, že máme na poli vědeckého bádání co nabídnout, jak potvrdí i naše malá veletržní ochutnávka.

I po veletrhu stojí za to podívat se na jeho internetovou stránku: www.veletrhvedy.cz nebo na „veletržní“ facebookový profil. Najdete tam reportáže, fotky, videa a spoustu dalších informací, které vás přesvědčí o tom, že věda je skvělá, že naše firmy a vědecké ústavy se ve světě neztratí a pokud jste Veletrh vědy ještě nikdy osobně nenavštívili, je nejvyšší čas příští rok tento „nedostatek“ napravit.

Autíčka na vodík

Již popáté se letos konala celosvětová středoškolská soutěž Horizon Grand Prix. Díky ní si na dvě stovky středoškolských týmů splnilo dětský sen mnoha kluků (ale i některých dívek) stát se automobilovým závodníkem.

V rámci projektu se studentské týmy po několik měsíců věnují obnovitelným zdrojům, a to tak, že hledají vlastní praktické řešení změn klimatu – vytvářejí vlastní model auta na vodíkový pohon. Program navíc propojuje školy s průmyslovými lídry, kteří sami rozvíjejí bezemisní technologie.

Úsilí studentů, které vypadá jako zábava jen na první pohled, tak dostává další, v dnešní době velmi důležitý rozměr: Poznání současného průmyslu a svých kariérních možností a pochopitelně také technologických trendů.

Nejlepší dvacítka soutěžících týmů se pak každoročně utká ve finále, které se letos poprvé konalo v České republice.

Na letňanském výstavišti jste se tak mohli uchýlit do výstavního automobilového závodiště i se správnou diváckou tribunou a přihlížet napínavému soutěžnímu klání. V něm se neztratila ani trojice českých soutěžních týmů (Motol Speeders, Werk Tea 1 a HC Verva Racing Team), které obsadily 8. až 10. místo.

Guttenberg by měl radost

Technika nás obklopuje na každém kroku, a tak se může zdát, že nás vlastně už nic jiného nezajímá a věda se zabývá jen technickými a přírodovědnými projekty. Ale omyl… Během veletrhu se stačilo zastavit u stánku Knihovny Akademie věd ČR a hned bylo jasné, že i humanitní vědy stále žijí.

Na několika metrech čtverečních jste se v okamžiku přenesli do renesanční tiskařské dílny a poznali, jak vznikaly knihy v dobách, kdy Guttenberg umožnil ekonomicky rozmáhající se Evropě využívat ve velkém přednosti knihtisku. Celou expozici sjednocovala jedna z nejkrásnějších knih, která u nás v období renesance vyšla, Mattioliho herbář.

A poté, co jste si vyzkoušeli práci starého tiskaře a na chvíli se přenesli do úplně jiného světa, uvědomili jste si důležitou věc: Že um lidských rukou a lidská fantazie mají stále velkou hodnotu a patří k modernímu člověku stejně jako schopnost ovládat složité technologie.

S Magionem do nebes

„Nic není ve vesmíru ponecháno náhodě. Všechno má své místo,“ tvrdil dr. Jiří Mrázek (1923 – 1978), vynikající český fyzik a matematik a také nadšený popularizátor přírodních věd. Mimo jiné se podílel na vývoji první československé vesmírné družice Magion. Ta vznikla v ionosférickém oddělení Geofyzikálního ústavu Československé akademie věd. Na oběžné dráze začala samostatně pracovat před 41 lety, a zahájila tak jednu z úspěšných kapitol „českého“ dobývání vesmíru.

Okusit něco z tohoto vzrušujícího dobrodružství, poznat lidi, kteří stáli za úspěchem tohoto projektu a také technologie s ním spojené měli i návštěvníci ve veletržní stanici „Magion“. Mohli si v ní vyzkoušet, jak některé přístroje fungují a také zjistit, že česká věda stále úspěšně „dobývá vesmír“.

Například pracovníci oddělení kosmické fyziky se podílejí na analýze měření současných vesmírných misí a na přípravě řady nových vědeckých projektů Evropské vesmírné agentury ESA, americké NASA a francouzské agentury CNES. A bez jejich přispění by nevzlétly do vesmírných dálav ani sluneční sonda Solar Orbiter nebo sonda k Jupiteru JUICE a jejich rukopis najdeme i v projektu ExoMars 2020.

Než dorazí do lékárny…

Nad úspěchy současné medicíny až žasneme a někdy se s nadsázkou říká, že naše civilizace má na všechno pilulky. Za každým lékem ovšem stojí dlouholeté úsilí vědců mnoha oborů a také dlouhé období testování. Expozice Ústavu organické chemie a biochemie Akademie vědy ČR (ÚOCHB) poodhalila mnoha z tajemství vývoje nových léčiv.

Kromě všeobecných poznatků o tom, kolik tento proces stojí času a peněz a jak celý probíhá od prvního nápadu až po chvíli, kdy se lék objeví v lékárnách, představili odborníci i konkrétní příklady svého aktuálního výzkumu účinných látek. Většinou těch, které jsou ve finální fázi vývoje, a v příštích letech jich bude moci použít při výrobě běžně dostupných léčiv.

Zvídaví návštěvníci zjistili, jak funguje molekula, která dává naději při léčbě několika druhů rakoviny, nebo se dozvěděli o tom, co se děje v těle při neuropatické bolesti či epilepsii a zda proti tomu mohou nějakým způsobem pomoci steroidy.

A kdo si chtěl vyzkoušet, jaké to je být vědcem-výzkumníkem, mohl tak udělat ve skutečné chemické laboratoři a v jednoduchých pokusech třeba odhalit pH různých roztoků za pomoci „obyčejného“ zelí, podívat se na vlastní DNA a také se nechat přesvědčit, že je možné jíst „hřebíky“ k snídani.

Doma vládne hlas

Ještě před 20 lety se nám zdálo jako sci-fi, že by domácnost mohla fungovat vedena satelitní navigací a že se elektronické přístroje obejdou bez našeho „přímého dotyku“. Kdo vstoupil do stánku společnosti Alza, dostal odpovědi na většinu otázek, které si v souvislosti s tzv. chytrou domácností často klademe.

Octl se v běžném bytě, a když se prošel od kuchyně po ložnici, vyzkoušel si, co všechno lze doma ovládat na dálku přes internet z mobilu nebo přes hlasového asistenta. „Chytré“ tu bylo skoro všechno, ale návštěvníci (a to nejen děti) byli nejvíc nadšeni z ovládání přístrojů hlasem.

Živému zájmu se těšily i technologie související s naším zdravím – například pomůcky jako tlakoměr nebo glukometry – zaznamenávající data, která můžeme kontrolovat přes internet, což ocení zvláště ti, kdo pečují o nemocné nebo starší osoby.

Co umí zázračná kyselina

Kyselinu hyaluronovou znají především dámy, protože je ceněnou přísadou omlazujících krémů a sér. Jenže tato látka má mnohem širší využití a je součástí třeba inovativních materiálů pro farmacii a medicínské obory. Vyrábějí se z ní implantáty periferních nervů, záplaty na srdeční sval nebo gely na opravu chrupavek.

V České republice již téměř 30 let působí ryze česká firma Contipro, která je v celosvětovém měřítku významným producentem této kyseliny. Její produkty využívají přední kosmetické a farmaceutické firmy a aktuálně se věnuje především pokročilým aplikacím pro tkáňové inženýrství, regenerativní medicínu a anti-ageing, a to včetně originálního využití nanotechnologií.

Contipro věnuje velkou pozornost podpoře a rozvoji mladých vědeckých talentů, spolupracuje rovněž s mnoha evropskými akademickými pracovišti a téměř veškeré zisky vkládá do svého dalšího rozvoje.

U jejího stánku bylo stále plno, protože nejenom mladé slečny a jejich maminky chtěly zjistit, jak „zázračná“ kyselina funguje a co všechno s ní lze dokázat.

Cesta světla

Jednou z nejpoutavějších akademických zastávek představoval na Veletrhu vědy stánek Fyzikálního ústavu Akademie věd.

Vydali jste se v něm „na cestu kolem světla“, na níž jste mohli poznat světlo ve všech jeho podobách: od tajemného neviditelného ÚV záření, které je dobrý sluha, ale zlý pán až po nejintenzivnější laserové paprsky. Ale ani obyčejné světlo není tak úplně obyčejné, což zjistil ten, kdo si vyzkoušel rozdíl mezi různými světelnými zdroji.

Tuhle expozici si užili všichni: dobrodruzi se prošli laserovým bludištěm, kde se na chvíli změnili v agenta tajných služeb a zvídavé duše odkryly v mlžné komoře podobu „tajemných“ částic světla, jako jsou protony, elektrony či miony.

Reportáž přinesla Romana Slaninová. Fotografie zdroj: Veletrh vědy 2019 – Akademie věd České republiky

What do you think?

2 points
Upvote Downvote

Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

0

Comments

0 comments

Jak vypadají bouře na jiných planetách? – Vědecké kladivo

Jak může mít kov paměť? – Vědecké kladivo