in

Geografický informační systém. Příklad využití v praxi? Třeba při správě vodohospodářských sítí

Rád bych vám představil fungování geografického informačního systému v reálném provozu. A to jeho využití při správě a údržbě inženýrských sítí, konkrétně vodovodních řadů a kanalizačních stok. Jako příklad nám poslouží jedna městská společnost, která má tyto sítě na starosti.

V rámci jednoho města, několika přidružených městských částí a s přesahem do více katastrálních území vznikla potřeba nějakým způsobem zpracovávat a evidovat data vodovodní a kanalizační sítě, kterou město vlastní a provozuje. Za tímto účelem vznikla městská společnost, která má danou problematiku na starosti.

Při sběru a zadávání dat do GIS se vycházelo jednak z tištěné dokumentace od původního provozovatele, kterým byla vodárenská společnost, a také z přesných geodetických zaměření sítě, která vznikala v průběhu času při různých investičních akcích (nové sítě, opravy po haváriích, výměny starého potrubí).

Všechny vodovodní řady a kanalizační stoky byly zakresleny v programu Geostore V6 (tzv. silný klient), což je GIS systém vyvinutý v technologii Microsoft .NET, a následně jsou publikovány přes webové rozhraní v systému Marushka. Tato webová prezentace je přístupná pouze vnitropodnikově, všem zaměstnancům, kteří ji využívají a mají do ní zřízen přístup.

Ukažme si, jaká data můžeme z daného systému získávat

Informace můžeme rozdělit na dvě základní skupiny.

První je informace grafická, která obsahuje na první pohled viditelný zákres trasy vodovodu nebo kanalizace a prvků, které jsou na těchto sítích umístěny (např. vodovodní uzávěry, hydranty, šachty, popisy atd.).

Tyto informace nám říkají, kudy (přes jaké pozemky) sítě vedou, a dále nám dokáží také určit, v jaké přesnosti byly zakresleny. Každá z linií má specifickou symbologii čáry (např. čárkovaná, čerchovaná atd.), která nám určuje, zda byl zákres pořízen z geodetického zaměření (např. před záhozem nebo až po záhozu sítě) nebo pouze překreslen přibližně (tzv. z dokumentace).

V případě kanalizace nám značky na zakreslené spojnici ukazují i směr, kterým odpadní vody tečou. Zároveň je každá z linií rozlišena i barevně. V tomto případě se jedná o zelenou barvu pro zobrazení vodovodní sítě a červenou pro kanalizační síť.


Zákres zaměřeného vodovodního řadu

Druhá je informace atributová (textová), která se zobrazí při najetí kurzoru myši na konkrétní úsek vodovodu či kanalizace.

Zde se můžeme dobrat již podrobnějších údajů o dané síti. Např. zjistíme, jaká je přesnost zákresu, datum zprovoznění úseku, jeho tlak, materiál, dimenzi potrubí, zda byl úsek opraven či je stále původní apod. Vidíme i polohopisné informace typu v jaké ulici síť vede a v jakém katastrálním území se nachází. Tyto textové informace jsou dostupné i pro jednotlivé prvky na síti (např. šachty, hydranty atd.).

Vyjadřovací služba. Co to je?

Informace o struktuře vodovodních řadů a kanalizačních stok je velmi důležitá nejen pro samotnou správu a např. plánování budoucích oprav, ale je také nepostradatelná při činnosti, která se nazývá vyjadřovací služba.

Tato služba slouží všem, kteří z nějakého důvodu potřebují znát existenci inženýrských sítí na svém pozemku nebo potřebují souhlas k projektové dokumentaci, např. pokud chystají novostavbu domu.

Tyto požadavky se mohou vyřizovat buď tzv. „po staru“ ručně, kde je většina práce ponechána na operátorovi GIS, nebo může být nad GIS spuštěna aplikace tzv. automatické vyjadřovací služby, která dokáže z velké části elektronická podání občanů odbavit sama a podíl lidské činnosti je tak co nejvíce minimalizován. Tato aplikace významně šetří jak čas vyřízení samotné žádosti, tak i náklady s touto činností spojené.

Nadstavby a aplikace

Zpracování inženýrských sítí v GIS je velmi variabilní a lze ho systémově neustále vylepšovat různými nadstavbami a aplikacemi, které modularita GIS umožňuje.

Pro příklad můžeme uvést aplikaci, která dokáže spustit trasování po celé délce vodovodní sítě. Dokáže nám tak odhalit, kde je síť úmyslně (uzavřený uzávěr vody) nebo i neúmyslně přerušena (chybný zákres spojnice).

Jako další nadstavba slouží aplikace, která umožňuje provádět vazby jednotlivých úseků vodovodu i kanalizace do vyšších celků – vodovodní řady, kanalizační stoky a tím se dané potrubí dostává do majetku firmy.

Při exportu do speciálního formuláře majetkovo-provozní evidence, má tak společnost okamžitý přehled kolik kilometrů potrubí vlastní, včetně podrobností o jeho materiálu, datu výstavby atd.

Posledním, ale zdaleka ne jediným příkladem je propojení ZIS (zákaznický informační systém) s GIS, kdy se podařilo čerpat informace o koncových odběratelích vodného a stočného a následně je graficky zobrazit v mapě.

Další nedílnou součástí práce se sítěmi je jejich digitální zapůjčování externím subjektům – např. projektantům, kteří je potřebují jako podklad při přípravě projektové dokumentace k různým stavbám. Jen pro upřesnění, program Geostore V6 umožňuje exporty dat v několika formátech. Nejčastěji se pro přenos využívá souborů *.dgn a *.dwg.

Samozřejmostí je i možnost různých rastrových (obrazových) výstupů, kde je vodovodní nebo kanalizační síť znázorněna s různými podkladovými mapami. Ať už se jedná o základní mapu katastrální nebo o podrobnější doplnění polohopisnou mapou, popřípadě zobrazení ortofoto mapy.

Krátce k vrstvě věcná břemena

Chtěl bych ještě zmínit funkcionalitu vrstvy věcná břemena. Tato vrstva nám dokáže zobrazit, kde jsou s vlastníky pozemků uzavřené tzv. služebnosti inženýrské sítě. To znamená, že přesně víme, jaký pozemek a jakou částí vodovodu či kanalizace včetně ochranného pásma je zasažen.

Tato věcná břemena se zakreslují polygony, na které je možno „navěšovat“ ještě další související dokumentaci. Např. smlouvy o uzavření služebností, geometrické plány daných břemen nebo fotografie.

Co dodat na závěr? Využití GIS při správě vodohospodářského majetku a sítí je dnes již nedílnou součástí každé vodárenské společnosti. S neustálým průběžným upřesňováním zakreslených dat a přidružené dokumentace se tak eliminuje faktor lidské chyby a přibližných zákresů v papírových mapách. A jak je vidět na příkladu, který jsem vám zde prezentoval, nadstavby a propojení GIS s dalšími informačními systémy umožňují de facto nekonečnou škálu kombinací a možností, jak pracovat s různorodými daty.

Aplikovaným a základním výzkumem v oboru geodézie, zeměměřictví a katastru nemovitostí se zabývá Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický ve Středočeském kraji

Článek připravil SyncBytes

What do you think?

1 point
Upvote Downvote

Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

0

Comments

0 comments

Geografické informační systémy – GIS. Často jsou skryté, přitom je denně používáme v dopravě i bankovnictví

Jak svět ke cloudu přišel?