in

GIS versus katastrální mapy: geodetické zaměření v terénu, zaměření inženýrských sítí a polohopisu

V tomto článku plynule navážeme na předchozí článek o katastrálních mapách a podíváme se blíže na geodetické zaměření v terénu, zaměření inženýrských sítí a polohopisu.

Geodetické zaměření v terénu

Účelem daného zaměření je přenést veškeré změny na trasách sítí, včetně aktuálního rozložení dotčených polohopisných dat do digitální podoby. Investor stavební akce – např. správce infrastruktury, městská samospráva, popřípadě soukromý investor si po ukončení stavebních prací najímá za tímto účelem geodetickou kancelář, která tyto data zpracuje.

Zaměření inženýrských sítí včetně změn polohopisných znaků provádí v terénu vyškolený geodet, který za tímto účelem používá speciální měřící techniky. Může se jednat o tzv. totální stanice nebo přenosné GPS přístroje.

Geodetické zaměření se provádí v souladu se zvláštními směrnicemi, které jasně definují atributy pro každý zákres. Jedná se například o barevné provedení, styl a tloušťka čáry, datová vrstva, kam se prvkem v databázi má zapsat a další. Po úspěšném zaměření přenáší získaná digitální data geodet do některého z CAD programů – např. Microstation, kde s daty dále pracuje.

Data se třídí do jednotlivých výkresů dle toho, jaké body byly měřeny. Např. pro vodovodní síť se používá výkres s číslem zakázky a písmenem v na konci (19046v). Pro polohopisné prvky se využívá značení s písmenem s (19046s). Data se většinou předávají ve formátu dgn, ale může být použit i formát jiný – např. dwg. Pokud se jedná o zaměření inženýrské sítě, data zasílá geodet k dalšímu zpracování buď přímo konkrétnímu pracovníkovi, který vede GIS ve firmě, jež si zakázku objednala, nebo ho dává k dispozici externímu zpracovateli, který pro danou společnost GIS zpracovává, tzn. outsourcingově.

Polohopisná data se vždy zasílají přímo správci digitálně technické mapy města (DTMM), který po jejich obdržení vystaví tzv. akceptační protokol. Následně provede překreslení dat do DTMM a v rámci pravidelných aktualizací pak kompletní data předává k nahrání do systému jednotlivým smluvním subjektům (správci sítí, městská či obecní samospráva). Takto je zaručen pravidelný koloběh všech aktualizovaných dat.

Dva příklady z praxe

Zaměření inženýrské sítě

Vodohospodářská společnost se rozhodla pro rekonstrukci starého vodovodního řadu z důvodu již nevyhovujícího technického stavu, který hrozil případnými haváriemi. Po provedení výkopových prací, demontáži starého vedení a pokládce nových trubek byl na místo přizván geodet, aby provedl zaměření skutečného provedení díla.

Geodet provedl zaměření ještě v otevřeném výkopu, tzv. před záhozem, protože tato metoda umožňuje přesnější zaměření sítě, než když je již vše zasypáno. Geodet provedl měření všech dostupných bodů na trase nového vodovodu včetně zaměření jeho jednotlivých uzlů (uzávěrů, hydrantů) a zároveň zaznamenal pozice nově vytvořených odboček přípojek k jednotlivým domům.

Po zpracování předal data pracovníkovi GIS, který je překreslil a doplnil dalšími technickými informacemi a přenesl tak vše do databáze. Následně se nový zákres objeví i v publikačním webovém rozhraní, kde ho může vidět jakýkoli zaměstnanec. Vodohospodářská firma má tak nyní k dispozici naprosto přesný obraz nové trasy svého vodovodního řadu včetně všech přípojek k nemovitostem.

FOTO: Geodetické zaměření nového vodovodu

Zaměření polohopisu

Městský úřad se rozhodl pro kompletní rekonstrukci ulice z důvodu špatného povrchu stávající komunikace, starých lamp veřejného osvětlení a nevyhovující bezpečnosti chodců a cyklistů. Po provedení všech stavebních úprav v dané ulici byl do terénu povolán geodet, který provedl zaměření nového stavu.

V ulici přibyla např. nová parkovací stání, zpomalovací práh, měnily se úhly a výšky obrub chodníků atd. Geodet zaměřil výšky a body všech nově postavených prvků. Po provedeném měření a následném zpracování geodet poslal nová data přímo správci DTMM, který má na starost území daného města.

Správce DTMM provedl převzetí dat v elektronické podobě a následně všechny změny zapracoval do digitální mapy města. Zakreslil nové prvky a staré vymazal. Při následném exportu polohopis zaslal všem smluvním institucím. Výsledkem je, že nyní všichni vidí aktuální polohopisná data ulice, tak jak byla reálně zrekonstruovaná.

FOTO: Polohopis části města

Co dodat závěrem?

Bez příslušných katastrálních map a souvisejících polohopisných informací by provozování jakéhokoliv geografického informačního systému postrádalo smysl. Bez těchto základních stavebních kamenů se prostě nelze obejít, pouze nakreslené čáry sítí už dávno nikomu nestačí. Katastrální mapy se neustále zpřesňují, tak aby bylo dosaženo co nejvěrnějšího souladu mezi mapou a skutečným stavem v terénu.

Velká část map v ČR už prošla i tzv. digitalizací, kdy se staré papírové podklady převádějí do digitální podoby. A právě digitální zpracování všech map je správnou cestou do budoucnosti. Jen tak lze zaručit přesnou, rychlou správu a výměnu stále se zvětšujícího objemu geografických dat.

Text: Syncbytes; fotografie: ilustrační, zdroj snímku: https://pixabay.com/cs/photos/konstrukce-surveyor-silnice-pr%C5%AFzkum-4216751/

What do you think?

1 point
Upvote Downvote

Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

0

Comments

0 comments

GIS versus katastrální mapy

Jak GIS používá veřejná správa? Eviduje dopravní značky, hroby i kde se budou stavět byty