in

Jak GIS používá veřejná správa? Eviduje dopravní značky, hroby i kde se budou stavět byty

Pro kraje, města i obce mají geografické informační systémy zásadní uplatnění nejen v plánování údržby silnic a evidenci veřejného majetku, jejich výstupy jsou i silným nástrojem pro sestavování rozpočtů a rozhodování o tom, která plocha bude zastavěna. Právě snaha městské samosprávy nabídnout třeba brownfieldy budoucím investorům je klíčová. Nevyužitá a často i nevzhledná plocha města se tak může proměnit ve funkční a architektonicky hodnotnou oblast.

Jak jsme si ukázali už v několika článcích o geografických informačních systémech, nevyužívají je pouze správci inženýrských sítí, ale mají i široké uplatnění pro samosprávné celky, tedy pro obce a města. Obecní i městské úřady si správu svých dat zajišťují buď samostatně prostřednictvím svých úředníků, nebo využívají tzv. outsourcing ke specializovaným firmám.

Díky GIS evidují přitom širokou škálu informací. Příkladem jsou různé pasportizace komunikací na území obce, zpracování plánů zimní údržby, rozmístění městského mobiliáře nebo přehled tzv. brownfieldů na území obce.

Město samozřejmě potřebuje spravovat i dopravní značení, popřípadě různé uzavírky a objezdové trasy, zobrazovat městskou zeleni (stromy, keře) a sečené travní plochy, ale také prohlížet územní plány, rozmístění parkovacích míst nebo kamerového systému. A možná pro někoho se to může jevit i trošku morbidně, sledovat i hřbitovy a hrobová místa. I to je ale pro obec a její občany důležité.

Pojďme si teď podrobněji představit, jak se některé z těchto aplikací GIS ve veřejné správě reálně používají.

Pasporty komunikací

Správa místně příslušných komunikací ve vlastnictví obce patří k nejčastěji sledovaným údajům úřadů. Pasportizace komunikací přitom dává městu jednoznačný grafický přehled o tom, které silnice jsou v jejím majetku a o které by měla řádně pečovat.

Evidenci místních komunikací, tedy silnic a chodníků, se věnuje většinou odbor silničního hospodářství, pokud je v dané obci zřízen. V mapové aplikaci tito úředníci odboru vidí komunikace barevně zvýrazněné. Dostávají tak jasnou informaci, kde daná silnice začíná a kde končí. A zároveň i kde navazují ostatní komunikace, o které se má starat už někdo jiný – např. Správa a údržba silnic daného kraje.

Pasport silnic také zpřístupňuje informace o délce a šířce jednotlivých silnic a chodníků, jejich místopisném umístění (název ulice, katastrální území) a v neposlední řadě o jejich třídě (např. účelová komunikace, obslužná komunikace). A protože umožňuje zobrazovat i typ povrchu vozovky, datum uvedení silnice do provozu, popřípadě datum poslední kontroly či rekonstrukce povrchu, může město díky aplikaci GIS efektivněji plánovat zimní údržbu a rozmístění dopravního značení.

Dle pasportu silnic a chodníků obec tak lépe predikuje případné lokální opravy nebo celkové rekonstrukce. I zde přitom platí, že mapová aplikace umožňuje úředníkům připojit do ní skenované dokumenty, které se k dané komunikaci nějak vážou, třeba smlouvy, geometrické plány nebo fotografie.

FOTO: Příklad pasportu komunikací dle správce

Městský mobiliář

Městským mobiliářem se rozumí správa např. laviček, odpadkových košů, dětských hřišť, plakátovacích a reklamních ploch ve vlastnictví obce. Tuto správu má na starosti buď odbor rozvoje města, nebo odbor majetkový. Webová mapová aplikace v tomto případě řeší jednotlivé rozmístění mobiliáře na území města a editaci jejich databázových údajů.

Každý z prvků má svoje jednoznačné identifikační a inventární číslo a na základě těchto údajů lze majetek lépe evidovat a následně odepisovat z účetnictví. V mapě obsažené informace se zpravidla rozdělují do dvou základních skupin – technické a ekonomické povahy.

Technická databáze nám např. o odpadkovém koši říká, z jakého materiálu je vyroben, jaký má objem, jaký typ osazení byl použit, kdo je dodavatel (výrobce) atd.

Databáze ekonomická disponuje informacemi např. o pořizovací ceně, roku pořízení, počtu provedených oprav, četnosti svozů apod.

U dětských hřišť samozřejmě evidujeme rozdílné atributy. Město zajímá počet a druh prvků, ze kterých se hřiště skládá, zdali obsahuje pískoviště či kdy byla provedena poslední povinná kontrola.

Kombinace všech těchto informací tak dává městu lepší možnosti plánování při obměně, opravě či dokoupení nových košů či herních prvků.

FOTO: Umístění košů a hřišť.

Dopravní značení

Z již dříve zmíněným pasportem komunikací úzce souvisí i potřeba nějakým způsobem evidovat veškeré dopravní značení, které se na těchto komunikacích nachází. Může jít o klasické svislé a vodorovné značky, tak i o značky mobilní (dočasné), které se využívají jen příležitostně, např. při plánované uzavírce ulice.

Problematikou značení se zabývá odbor dopravy. V GIS příslušný úředník vidí aktuální rozmístění všech značek ve městě. Dokáže pak jednotlivé značky přesouvat, mazat nebo nahrazovat novými. Dokáže plánovat a zaznamenávat jak plánované uzavírky, tak i nenadálé situace, které způsobí třeba dopravní nehoda.

Také u každé značky si tento odbor může zobrazovat a editovat celou řadu atributů. Pro příklad uveďme typ značky, její materiál, rok instalace, datum kontroly nebo ulici, kde se nachází.

U mobilních značek se zobrazují další podrobnější informace o důvodu a době trvání uzavírky nebo návrh objízdných tras. Nechybí ani možnost poznámky, kde se dá zaznamenat poškození značky vandalem nebo v důsledku autonehody. Jako všechny věci, tak i značení podléhá svému materiálnímu i časovému opotřebení. Výstupy z GIS dokáží obci naplánovat počet značení, které bude v daném roce nutno obměnit. A díky tomu lze v rozpočtu města na tyto potřeby zavčas vyhradit příslušné peněžní prostředky.

Brownfieldy – nevyužité plochy

Zatím trochu stále opomíjenou, ale velmi zajímavou možností využití GIS ve veřejném sektoru, je i mapování tzv. městských brownfieldů. Této možnosti využívají ve větší míře spíše větší města než malé obce. Stručně shrnuto se jedná o nevyužité nebo zatím málo využité plochy pozemků, areálů nebo starých objektů ve vlastnictví města.

Jedním z hlavních výstupů zpracování těchto brownfieldů v mapách je vytvoření funkční databáze a grafického přehledu všech identifikovaných a vyhodnocených lokalit. Hlavním cílem zavedení do GIS je jednotná správa, aktualizace a v neposlední řadě také propagace zmapovaných oblastí potencionálním zájemcům o tyto lokality. Právě snaha městské samosprávy nabídnout tyto lokality budoucím investorům je, dá se říci, klíčová. Pokud se nalezne vhodný zájemce, klasicky např. stavební developer, nevyužitá a často i nevzhledná plocha města se může proměnit ve funkční a architektonicky hodnotnou oblast.

K častým využitím brownfieldů se tak stává výstavba nových bytových celků, nákupních center nebo polyfunkčních domů. Polygon, který označuje rozsah nevyužité plochy, k sobě navazuje další doprovodné informace. Typicky se jedná o rozlohu, vlastnické vztahy, jaká se v oblasti nachází technická infrastruktura, jaké jsou možnosti využití dle platného územního plánu nebo jaké bylo předchozí využití lokality.

Samozřejmě nesmí chybět i polohopisná data, která určují okres, město, část města, ulici a katastrální území. I tady existuje možnost přidávat k polygonu související dokumentaci (fotografie areálu, plán projektového záměru atd.).

Text: Syncbytes; foto ilistrační: zdroj Pixabay

What do you think?

1 point
Upvote Downvote

Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

0

Comments

0 comments

GIS versus katastrální mapy: geodetické zaměření v terénu, zaměření inženýrských sítí a polohopisu

GIS ve veřejné správě: Malý přehled zajímavých aplikací, které využívají obce a města