in

Kdy se objeví první stopa Čecha na Marsu?

Možná se někteří Češi zúčastní některé z kolonizačních misí, plánovaných Elonem Muskem. Možná se na rudou planetu nejprve podívá samotná česká vlajka, jako například během mise Apolla 17 na Měsíc, kam ji s sebou vzal americký astronaut Eugene Cernan jako tehdejší vlajku československou – jeho rodiče byli totiž původem Čechoslováci.

Ztvárnit českou návštěvu planety Mars se pokusil český film s odpovídajícím názvem Mars.

Tento film byl natáčen v simulátoru Mars Desert Research Station společnosti Mars Society v americkém Utahu, a to jako první film natočený v tomto zařízení vůbec. Zahrál si v něm i český vědec Ondřej Doule, který se zabývá vesmírnou architekturou – navrhuje příbytky pro Měsíc (Lunar Base 10) a Mars (Mars Base 10), nebo například vesmírné hotely.

Čtyři Češi natočili většinu záběrů filmu při jejich třítýdenního pobytu, během kterého se také věnovali menším vědeckým projektům a experimentům.

Přístroje na planetě

Někteří Češi se ale na Mars dostali alespoň ve formě svého jména, nahraného na čip, a dopraveného na planetu za pomoci sondy InSight, která na ni přistála 26. listopadu 2018. Na povrchu této planety se ale už také přímo nachází fyzické zařízení vyrobené v České republice.

Pro potřeby aktuální mise vozítka Curiosity totiž vyrobila lanškrounská firma AVX Corporation pro NASA 630 unikátních multianodových tantalových kondenzátorů. Ty napájejí laser ChemCam, který na Marsu pomáhá s analýzou chemického složení okolních hornin.

Další zařízení, vyrobené u nás, se na rudou planetu podívá během mise ExoMars, vytvořené Evropskou vesmírnou agenturou ESA ve spolupráci s Roskosmosem. V rámci této mise by měl být na Mars dopraven přístroj WAM, určený pro detekci blesků, vytvořený českými vědci. Měl by umožnit zkoumat elektromagnetické emise v marsovské atmosféře, magnetické anomálie atd.

Na planetě by měla sonda přistát na jaře 2021 a v modulu českého přístroje je nahráno jedenáct zvuků – mezi nimi i nahrávka české kapely Exit Empire, vytvořená speciálně pro tuto příležitost. Z těchto jedenácti nahrávek bude vybrána jedna, která bude odeslána zpět na Zem, a tím bude ověřena funkčnost přístroje a kvalita přenosu dat.

Robotická vozítka

Zatím se na Mars podívaly pouze dálkově ovládané sondy a po jeho povrchu pohybovaly (a pohybují – jako již například zmíněné Curiosity) robotická vozítka.

O tvorbu podobného vozítka se v České republice pokouší například tým z Katedry Robotiky na VŠB – Technické Univerzitě Ostrava. Se svým robotickém vozítkem K3P4 obsadili v soutěži European Rover Challange 2019 z celkových 28 týmů třetí místo.

Marťanská strava

Vypěstovat potravu v podmínkách, za jakých by ji museli pěstovat první marťanští kolonisté, se snaží vědci z České zemědělské univerzity v rámci týmu Marsonaut.

Projekt je součástí dlouhodobé platformy #jetovtobě od Vodafonu, která se zaměřuje na pracovní příležitosti budoucnosti. Odhaduje se totiž, že 85 % povolání, která budeme vykonávat v roce 2030, zatím neexistuje.

Tým vede Jan Lukačevič, který jinak působí v Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a také spolupracuje s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA).

Googlem a The Financial Times byl zařazen do seznamu 100 Středoevropanů s největším vlivem na naši budoucnost – New Europe 100. Podílí se také například na vývoji zařízení pro 3D tisk, ulehčující tisk součástek v podmínkách nízké gravitace, či spolupracuje na již zmíněném zařízení WAM, určeném k průzkumu elektromagnetického prostředí Marsu.

Tým se snaží pěstovat rostliny v extrémních podmínkách v aeroponické laboratoři v pražském Suchdole – napodobují zde podmínky, které by pravděpodobně panovaly na Marsu. Rostliny jsou pěstovány svisle, bez hlíny, a jejich kořeny jsou občas poprášeny roztokem.
V laboratoři rostou saláty, ředkvičky a bazalky, které jsou různě nasvícené, a to podle aktuálních potřeb jednotlivých rostlin. Pro pěstování zde používají například i semínka salátu, který je určen pro pěstování na Mezinárodní vesmírné stanici.

Marsovská kolonie

Další reprezentanty ve věcech souvisejících s Marsem měla Česká republika například v soutěži společnosti Mars Society – Mars Colony Prize – která se snažila nalézt nejlepší návrh soběstačné marsovské kolonie, schopné postarat se o 1000 lidí.

Mezinárodní tým studentů Dvaraka, účastnících se studia evropského magisterského programu SpaceMaster, a kterého se také účastní ČVUT, se dostal mezi deset nejlepších návrhů. Nakonec se neumístil mezi vítěznými, ale i pozice mezi deseti nejlepšími se dá považovat za velký úspěch. Z pěti odměněných vítězných prací byly dva původem od našich sousedů, z Polska.

Je vidět, že práce na projektech, sahajících až do vesmíru – na Mars ale i dále, není pro naše vědce a studenty až tak vzdálená, či přímo nedosažitelná, a že i zde má naše země co nabídnout.

Text: Syncbytes; úvodní snímek z účasti týmu doktorandů a studentů RoverOva Katedry robotiky Fakulty strojní VŠB Technické univerzity Ostrava v mezinárodní soutěži mobilních robotů European Rover Challenge 2019, kde se svým robotem K3P4 dosáhli vynikajícího 3. místa, zdroj foto: FS VŠB

What do you think?

1 point
Upvote Downvote

Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

0

Comments

0 comments

To je maso: Rodinné řeznictví a uzenářství PŘIBYL

Domácí pokus: Od jaru až k LCD displejům