in

Kam za vědou a technikou? Lákadly třebíčského Alternátoru vesmírná projekční koule i energetika na vlastní kůži

bdr

Vypravme se za technikou a vědou do areálu bývalé borovinské továrny, kterou všichni Třebíčané znají pod názvem BOPO (BOty a POnožky). Historie areálu je dodnes spjata s působením světově věhlasného obuvníka Tomáše Bati, a o něm bude také řeč. Borovinský areál byl přitom zachován nejen proto, aby na jeho místě vznikla rezidenční čtvrť, ale také aby z povědomí lidí nevymizela hrdost na bohatou historii borovinské fabriky.

Nutno dodat, že v tom město i podnikatelé uspěli. Proměna borovinského areálu by nebyla možná bez finančních prostředků města Třebíč a soukromých vlastníků objektů v areálu někdejší továrny, v Evropě je takový model znám jako PPP, tedy Public Private Partnership, v české kotlině přitom není partnerství veřejného a soukromého sektoru příliš rozšířené.

Nás ale tentokrát bude zajímat speciálně jedna budova areálu – někdejší kotelna. Jedním ze zajímavých počinů v borovinské čtvrti, který ocení starší i mladší ročníky a rodiče se zvídavými dětmi a mládeží, je totiž v ní dnes sídlící třebíčské science centrum – Ekotechnické centrum Alternátor. A jak jeho název už napovídá, také expozice centra nás zřejmě provedou výrobou elektrické energie.

Alternátor Třebíč

Dávalo by to smysl. Znalost témat spojených s energetikou je totiž pro tento kraj důležitá. Vždyť 30 km jihovýchodně od Třebíče je umístěná jaderná elektrárna Dukovany. A ta je významným zdrojem české energetické soustavy, když vyrábí asi pětinu elektřiny, kterou spotřebujeme. Ale nepředjímejme.

železniční stanice Třebíč

Jak se do Alternátoru dostat?

Autem, autobusem a dobrou zprávou pro turisty upřednostňující jízdu železnicí je, že se do ekotechnického centra sídlícího v třebíčské ulici Tomáše Bati 1083 lze pohodlně dostat pěšky z vlakového nádraží. Ostatně k Alternátoru je to pěkná, nenáročná, zhruba půlhodinová procházka vedoucí přes malebné Libušino údolí.

Cesta podél železniční trati (ulice Nádražní, Janouškova, Máchalova), třebíčského hřbitova a Sokolského stadionu nás přitom nejprve zavede k Borovinskému železničnímu mostu, který překlenuje Libušino údolí, Stařečský potok a Koželužskou ulici. Majestátnost vysoko se tyčícího mostu na jednokolejné trati z Brna do Jihlavy podtrhují čísla: výška přes 42 metrů, délka 160 metrů. Impozantní parametry mostní konstrukce jsou zcela jistě důvodem, proč jej v minulosti vyhledávali sebevrazi.

Borovinský železniční most

Sejdeme-li pod most, čeká nás ale pohled do krásné přírody. Libušino údolí mělo zpočátku hospodářský význam – lesy byly užívány k produkci dřeva a voda údolím protékajícího Stařečského potoka poháněla několik mlýnů, svahy byly užívány pro těžbu kamene. Dnes lesopark plní rekreační účely.

Třebíčský Hluchý mlýn

Pozůstatky minulých dob bychom ale neměli během pěší chůze do Alternátoru vynechat. Třeba chátrající Hluchý mlýn, pojmenovaném patrně po mlynáři Matěji Hluchém, čeká demolice. Dnes je budova mlýna jen ponurou vzpomínkou na časy minulé, od roku 1916 sloužil jako obecní činžovní dům, pak v něm byly byty pro sociálně slabé občany. V lepším stavu, jen o pár desítek metrů dál můžeme vidět lépe dochovaný, v secesním slohu postavený Janův mlýn.

Alternátor Ekotechnické centrum

A jsme tady

Science centrum vyrostlo v Borovině v budově bývalé kotelny, kterou sdílí spolu s Domem dětí a mládeže. Že Alternátor nebude jen tak ledajaká atrakce pro školní exkurzi, naznačuje před hlavním vchodem posazený automobil, z něhož vyrůstá strom. Na pořadu dne bude technika a příroda.

A protože alternátor je v elektrárnách nebo automobilech klíčovou součástkou pro přeměnu rotační mechanické energie na energii elektrickou, nebude chybět možnost si to vyzkoušet na vlastní kůži.

Vstup do Alternátoru 

Vstupné do Alternátoru:

  • Děti 3-15 let, ISIC/ITIC, EYCA, senioři nad 60 let, TP/ZTP: 50 Kč
  • Cena základního vstupného pro osoby nad 15 let: 90 Kč
  • Rodinné vstupné: 2 dospělí, 2–3 děti: 225 Kč
  • Rodinné vstupné: 1 dospělý, 1–2 děti: 135 Kč
  • Více v ceníku: https://alternator.cz/vstupne-a-oteviraci-doba/

Otevírací doba ve školním roce:

Pondělí 8:00 – 16:00
Úterý 8:00 – 16:00
Středa 8:00 – 16:00
Čtvrtek 8:00 – 16:00
Pátek 8:00 – 16:00
Sobota 10:00 – 17:30
Neděle 10:00 – 14:30

Uzamykatelné skříňky v Alternátoru

Bundy a batohy budou při prohlídce expozic na překážku, a tak si je nezapomeňme odložit do desetikorunovou mincí uzamykatelné skříňky.

Alternátor a Tomáš Baťa

Obuvnický magnát Baťa energií Třebíče

Čím při prohlídce začít? Alternátor sídlí v areálu bývalé obuvnické továrny, která je nerozlučně spjata se jménem Jana Antonína Bati. Byl to ale jeho nevlastní bratr Tomáš Baťa, kdo ji v roce 1931 koupil od tehdejší Moravské banky.

A letos na podzim tomu bude přesně 90 let, kdy tehdejší Moravská banka nabídla k prodeji obuvnické a koželužské podniky Karel Budischowský a synové a BUSI, které v třebíčské Borovině sídlily. Největším zájemcem o ně byla firma T. & A. Baťa. Ta je v roce 1931 také odkoupila a tím započala novou éru v dějinách Třebíče.

Jak si ale firma Baťa vedla předtím, než přišla do Třebíče? Právě tím se od ledna 2020 zabývá výstava, která sestává zejména z dobových inzerátů firmy počínaje ještě obdobím Rakouska-Uherska a někdejších novinových článků přinášejících nejrůznější zajímavosti zejména o nejznámějším z Baťů, Tomášovi. Ten o rok později zahynul při leteckém neštěstí.

Co určitě zaujme technikychtivé návštěvníky, je kompletní obuvnická dílna s kruhovým dopravníkem z baťovy éry.

Nutno dodat, že Tomáš Baťa se nejprve inspiroval u výrobce automobilů Henryho Forda. Když se vypravil do USA, v automobilce zahlédl pás, který se posouval mezi dělníky. Každý z dělníků měl stále tentýž úkol, jeden nasadil dveře, druhý kliku. Na konci sjelo z pásu hotové auto. A automobily se takto vyrábějí dodnes. Baťa si pomyslel, že stejným způsobem by bylo možné vyrábět i boty, a tak nechal vyrobit obuvnický kruh, který stál v každé jeho dílně. Denně se na kruhu vyrobily i dva tisíce párů bot.

Energetika v Alternátoru

Jak vzniká elektřina

V prvním patře najdeme vše, co je potřeba vědět k tomu, odkud se bere elektřina. Samosebou nezůstaneme jen u spalování fosilních paliv, jakými jsou uhlí nebo zemní plyn.

Energetika v Alternátoru

Co takhle se vypravit do jedné domácnosti, která přeměňuje a v baterii uchovává solární energii? Energo dům ukazuje, co všechno doma potřebuje elektřinu a teplo a jak se do domu vlastně dostávají. I to, kolik peněz zaplatíme za provoz nejrůznějších domácích spotřebičů, jakými jsou pračka nebo televize.

Energo dům v Alternátoru

A pokud si pokládáme otázku, kolik vlastní energie bychom potřebovali k rozjezdu elektromobilu, rovnou nasedněme na jeden z energokol, tedy jakýchsi cyklotrenažérů. Nejenže poměříme svou fyzickou zdatnost s ostatními návštěvníky Alternátoru, hlavně si uděláme obrázek o tom, kolik úsilí a naší vlastní energie potřebujeme k jízdě autem.

Energokola v Alternátoru

Z Alternátoru rovnou do vesmíru

Snad největším lákadlem celého centra je obří, téměř dvoumetrová projekční koule nacházející se v multimediálním sále a na které se promítají různé jevy, které se odehrávají na Zemi, v oceánu nebo ve vesmíru.

Projekční koule v Alternátoru

Zařízení, které se oficiálně nazývá Science on Sphere, pochází z dílny americké agentury NOAA (The National Oceanic and Atmospheric Administration), která je dceřinou větví agentury NASA. Jedná se o osmou instalaci v Evropě, po planetáriu v Plzni druhou v České republice. Unikátnosti projekci na kouli odpovídají i náklady, ty nejsou vůbec nízké. Celé zařízení, které do Baťova areálu doputovalo lodí ze Spojených států amerických, podle dostupných zdrojů vyšlo až na sedm milionů korun.

Některé programy lze pouštět v reálném čase, například proudění vzduchu, oblačnosti, kde se právě pohybují letadla, což je možné díky propojení s internetem.

Text a fotografie: Syncbytes

What do you think?

2 points
Upvote Downvote

Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

0

Comments

0 comments

Mladí vědci z ČVUT uspěli v soutěži Amazonu. S jejich chatbotem si lidé povídají třeba o cestování

Obuvník Baťa vyráběl také letadla? Oceány křižovaly velké československé lodě? Národní technické muzeum dokáže překvapit