in

Mladí vědci z ČVUT uspěli v soutěži Amazonu. S jejich chatbotem si lidé povídají třeba o cestování

Prosklená budova ČVUT v Dejvicích dává už zdálky svou architekturou najevo, že patří do moderní doby. Ve třetím patře pracuje na vývoji umělé konverzační inteligence tým mladých vědců, kteří už podruhé uspěli v soutěži Alexa Prize, jíž vyhlašuje Amazon.

„Chatbot testovali a hodnotili američtí uživatelé, a tak jsme byli trochu limitovaní kulturním prostředím. Sledovali jsme, co se aktuálně v USA děje, o čem si lidé chtějí povídat,“ říká šéf týmu Jan Pichl.

V kanceláři, kde doktorandi ČVUT pracují, není na první pohled nic nápadného. Jsou tu počítače, květiny, police na dokumenty. Na jedné z nich stojí malá černá obrazovka. Když na ni Petr Marek promluví, ozve se příjemný ženský hlas.

Chvilku spolu konverzují, jako by si povídali dva staří známí. Baví se o cestování a o jídle. Umělá konverzační inteligence, kterou vědci pojmenovali Alquist podle robota z Čapkovy hry, si pamatuje, že Petr v dětství neměl rád brokolici a že se ani v dospělosti nestala jeho oblíbeným jídlem. „Některé věci se nemění,“ reaguje ženský hlas v angličtině.

Umělá inteligence, která zná odpovědi

Vývoj chatbotu, jenž uspěl v prestižní americké soutěži, začal nenápadně. Vědci, kteří jsou dnes členy výzkumného a vývojového týmu, se sešli ve studentském inkubátoru eClubu, který je platformou pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze. Tady mohou studenti pracovat na svých projektech, ať už vlastních nebo univerzitních.

Všichni jsme v té době pracovali na projektech, které souvisejí s přirozeným jazykem, umělou inteligencí a robotikou, to nás svedlo dohromady. Nejdříve jsme vyvinuli software, jemuž uživatel položil otázku, umělá inteligence prohledala internet a přinesla odpověď,“ vzpomíná Jakub Konrád.

Postupně se propracovali ke složitějším systémům a vyvinuli software, který pomocí cílených otázek a odpovědí pomáhal uživatelům vybrat mobilní telefon.

„Hledali jsme průsečík toho, co umělá technologie uměla, a toho, jak by mohla být užitečná v praxi. Mobilní telefony nám připadaly jako dobrý nápad, protože pro řadu lidí je těžké si z nabídky vybrat. Systém se ptal, co by měl telefon umět, uživatel odpovídal. Software pak zúžil výběr třeba na tři produkty, z nichž si uživatel mohl vybrat,“ dodává Jan Pichl.

Amazon napsal, že vědci postupují

Přelom přišel v době, kdy doktor Jan Šedivý, jenž působí jako supervizor týmu Alquist, vyučuje na elektrotechnické fakultě a je ředitelem ČVUT MediaLab Fondation, povzbudil mladé vědce, aby se přihlásili do soutěže Alexa Prize vypsané Amazonem.

Úkol, který před námi stál, zněl jasně: vytvořit umělou inteligenci, která by až dvacet minut bavila uživatele rozhovorem. Nejdříve jsem si myslel, že nemáme šanci, protože se do soutěže zapojují týmy z prestižních amerických univerzit. Přihlášku jsme ale poslali a postoupili jsme do dalšího kola,“ říká Petr Marek.

Z Amazonu přišel jednoho dne e-mail, že jsou čeští vědci v užším výběru.

„Byl to tak trochu šok, ale v pozitivním slova smyslu. Uvědomili jsme si, že opravdu musíme začít tvořit, vyvíjet software. Pustili jsme se do práce. Pracovali jsme tady, v eClubu. Amazon s námi komunikoval přes videokonference, ale dostali jsme se i do jeho sídla v Seattlu ve státě Washington, kde jsme potkali americké vědce z Amazonu, což bylo obohacující,“ uvádí Jakub Konrád.

Video: Jak vypadá rozhovor s umělou inteligencí?

Druhé místo a sto tisíc dolarů

Pro vývoj softwaru byla klíčová finanční podpora od Amazonu, která umožnila udržet tým pohromadě a jeho členové mohli pracovat na projektu.

„Pomáhá nám, že Amazon nám poskytl také serverové služby. Některé naše algoritmy jsou totiž výpočetně velmi náročné, jsou potřeba obří počítače. V českém prostředí je obtížné se k takovým zařízením dostat,“ doplňuje Jan Pichl.

Hodnocení soutěže pak probíhá v několika rovinách. Poté, co týmy chatbota vyvinou, testují ho přímo zákazníci, kteří doma mají Alexu (hlasového asistenta). Kdykoli mohou pronést: „Let’s chat“ a systém náhodně spustí jednoho chatbota účastnícího se soutěže.

Vše probíhá anonymně. Po skončení chatu uživatelé hodnotí úroveň konverzace jednou až pěti hvězdičkami. Do finále pak postupují dva chatboti vybraní lidmi a jeden nominovaný týmem Amazonu. Následuje finále. Právě v něm čeští vědci už podruhé uspěli. Naposledy vyhráli druhé místo, předehnali tak více než sto univerzitních týmů z celého světa a získali 100 tisíc dolarů.

Velký úspěch si na své konto připsali i přesto, že technologii vyvíjeli pro americké zákazníky a museli se tak dostat do obrazu, jaká jsou v USA aktuální témata a o čem si lidé budou chtít povídat. „Sledovali jsme sociální sítě, poslouchali podcasty, bavili se s americkými přáteli. To nám pomohlo vysledovat mindset,“ říká Jakub Konrád.

Chatboti se učí od lidí

Při vývoji umělé inteligence mladí vědci berou v potaz i etickou rovinu. „Software se učí podle dat, která mu poskytnete. Jejich výběr je proto klíčový. Nevyváženost v datech může způsobit problémy. Příkladem je chatbot Microsoftu Tay, který se učil podle konverzace, již mezi sebou vedli lidé na Twitteru a během dvaceti čtyř hodin se z něho stal nacista. To je nebezpečné, tuto rovinu je třeba ohlídat,“ dodává Petr Marek.

  • O rasistickém chatbotu čtěte také na Lupa.cz

V týmu Alquist proto mají své místo dialogoví designéři, kteří umělou inteligenci učí konverzovat. Zapotřebí jsou tak i lidé s humanitním vzděláním, kteří pomáhají například s tvorbou scénářů. „Spolupracujeme s lidmi z filozofických fakult, kteří studovali třeba lingvistiku, do budoucna zvažujeme i kooperaci s psychology,“ uvádí Jakub Konrád.

Interaktivní filmy: Podívejte se, co vše umělá inteligence umí

Alquist pro osamělé nebo do auta

Využití chatbotu vědci vidí v různých rovinách. Pomoci může například osamělým lidem, kteří nemají dostatek sociálních kontaktů. „Tím ale nechceme říct, že by měl chatbot nahrazovat sociální kontakty. Může ovšem pomoci třeba starým osamělým lidem, aby se necítili tolik izolovaní,“ konstatuje Petr Marek.

„Samozřejmě vidíme možnost využití v situacích, kdy lidé nemají volné ruce. Typicky se nabízí auto. Během jízdy můžete například umělou inteligenci vyzvat, aby vám přečetla e-mail nebo nejnovější zprávy. Nezaměřujeme se jen na rovinu příkazů, sledujeme vyšší úroveň, tedy konverzaci, kdy vás třeba sama umělá inteligence osloví s tím, že vám přišel zajímavý e-mail a zeptá se, zda ho chcete přečíst,“ doplňuje Jan Pichl.

Mladé talenty jsou stále třeba

Pokroky, které umělá inteligence za poslední roky prodělala, jsou veliké. Zlom nastal v roce 2012, kdy se objevily algoritmy neuronové sítě, jež bylo možné využít pro porozumění přirozeného jazyka. Další vývoj bude podle mladých vědců následovat. Ve studiu technických oborů tak vidí perspektivu.

„Do týmu určitě uvítáme nové kolegy, studenty, kteří například studují bakalářské obory a zajímají se o umělou inteligenci. Mohou se nám ozvat, rádi se s nimi sejdeme,“ shodují se.

Více o projektu najdete na webu http://alquistai.com nebo na Facebooku.

Text: Jana Poncarová, fotografie: AlquistAI

What do you think?

1 point
Upvote Downvote

Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

0

Comments

0 comments

Malý vhled do vlastností stavebních materiálů