in

Obuvník Baťa vyráběl také letadla? Oceány křižovaly velké československé lodě? Národní technické muzeum dokáže překvapit

Jestli se chystáte s kámoši nebo rodinou vyrazit do Národního technického muzea v Praze, pak si na prohlídku muzejní sbírky předem vyhraďte celé sobotní dopoledne.

Narovinu, není se čemu divit. Vždyť muzeum, které má připomínat, že naše země je dodnes světovou průmyslovou velmocí, pod jednou střechou v budově na Letné uchovává desítky tisíc technických vynálezů, dokumentující vývoj techniky a vědy na našem území. V muzeu nechybí ani modely skvostů naší architektury, připomeňme třeba obchodní dům Kotva nebo vilu Martina Friče, expozice astronomie, měření času, tiskařství nebo domácí techniky, ve sbírce přitom najdeme i světově proslulou Remosku.

Ale začněme pěkně popořadě. Česká republika patří mezi zhruba deset zemí světa, které lze označit jako kolébku motorismu. Automobily se zde nepřetržitě vyrábějí již od konce 19. století.

Stavbu prvního z nich zahájila v roce 1897 továrna na železniční vagony Nessesdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesselschaft A.G. v severomoravské Kopřivnici, známá později jako automobilka TATRA. Vůz dostal jméno Präsident a okamžitě po svém dokončení odjel ve dnech 21. a 22. května 1898 z Kopřivnice do Vídně na výstavu k padesátiletému jubileu vlády císaře Františka Josefa I.

Nutno dodat, že zde byl vystaven i automobil vídeňské firmy Jacob Lohner & Co., se kterou se kopřivnická automobilka dělí o prvenství v zahájení tovární výroby automobilů v monarchii. Každopádně vůz NW Präsident, první automobil vyráběný v českých zemích, je součástí sbírek Národního technického muzea v Praze od roku 1919.

Při vyslovení jména Baťa si každý vybaví výrobu bot. Ta však v meziválečném Československu nepředstavovala zdaleka jedinou aktivitu Baťova koncernu, který v roce 1934 zahájil i výrobu letadel.

Po úspěchu sportovního jednoplošníku Zlín Z-XII, kterého továrna v letech 1935 až 1938 vyrobila 201 kusů, měl nastoupit rychlý sportovní a kurýrní dvouplošník Zlín Z-XIII, který byl zalétán na jaře 1937. Tento stroj patřil k vrcholům československé letecké techniky konce 30. let 20. století, jeho vývoj však ukončila zhoršující se mezinárodní situace a nadějný letoun tak zůstal pouze v jediném prototypu.

Dosud jedinou sériově vyráběnou helikoptérou domácí výroby je stroj HC-2, který poprvé vzlétl v prosinci 1954. Tento lehký cvičný a spojovací vrtulník užívala pod vojenským typovým označením VR-2 československá armáda, ale uplatnil se i v civilní službě. Po dvou prototypech z pražského Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu bylo v továrně Moravan Otrokovice v letech 1958 až 1961 vyrobeno 21 sériových kusů.

Již v průběhu společného podniku s Čínskou lidovou republikou nakupovalo Československo vlastní námořní lodě, takže po ukončení spolupráce v roce 1967 a vrácení některých lodí Číně mělo vlastní flotilu.

Mezi největší lodě Československé námořní plavby v té době patřila loď Košice, postavená v roce 1963 v Japonsku. Měla délku 181 metrů, výtlak 16760 BRT a poháněl ji vznětový motor o výkonu 8538 kW (11 600 koní). Zprvu převážela především rudu z Brazílie, později i obilí a hnojiva.

Malý vhled do historie vzniku Národního technického muzea

Neméně zajímavá jsou i okolnosti vzniku muzea. Jednoznačně totiž prokazují národní hrdost na český um, na české technické dovednosti a důvtip v technice, díky němuž se naše země stala průmyslovou velmocí.

Není divu, že Národní technické muzeum se zrodilo z iniciativy technické inteligence, především profesorů České vysoké školy technické v Praze. Psal se 5. červenec roku 1908, byla neděle a právě v tento den se uskutečnila v slavnostním sále Obchodní a živnostenské komory v Praze na Josefském náměstí, dnes náměstí Republiky, tzv. manifestační schůze pro zřízení Technického muzea Království českého v Praze.

Na pořadu byl nejprve referát prof. Julia Stoklasy O Technickém muzeu v Čechách a dále přednesl svůj projev prof. dr. Josef Gruber – O programu a organizaci Technického muzea v Království českém. Na závěr schůze, byla přijata rezoluce „o potřebě a prospěšnosti zříditi zemské technické muzeum v Království českém.

Zápis ze schůze v úplném znění pak přinesl časopis Zprávy Spolku architektův a inženýrů v Království českém v příloze k číslu 28 ročníku 1908. A zde se mimo jiné praví:

Prof. Stoklasa nadšenými slovy líčí význam technického musea se stanoviska všeobecné vzdělanosti a dokazuje, že v národě českém technická věda a práce měla vždy vděčnou půdu. Vzpomínal pak zvláště matematických a astronomických prací ze středověku a velebil dobu císaře Rudolfa II., ve které království české bylo střediskem kulturních snah celé Evropy, a vzpomenul, že v oné době ohlašovány byly objevy a vynálezy, které učiněny byly ve střední Evropě, císařskému dvoru pražskému.

A výmluvný je i referát, v němž Dr. Gruber připomněl třeba vznik mnichovského technického muzea:

Bývá tedy kladeno za účel těchto museí: zjistiti a ukázati nejprve čestný podíl národa, země nebo státu na pokroku technickém a kulturním, obhájit druhdy prioritu domácích inženýrů a techniků a býti pomníkem jejich vynalézavosti a výkonnosti; býti dále příkladem, poučením, velikým technickým učilištěm národa, a sice nejen pro techniky a výrobce podnětem k novým vynálezům a zlepšením, nýbrž i ústavem pro buzení technického smyslu ve třídách nevýrobních, netechnických.

Národní technické muzeum bylo nejprve organizováno na principu spolkovém a fungovalo pod oficiálním názvem Spolek Technického muzea Království českého, jehož členy byli nejen jednotlivci, ale kolektivně též podniky, průmyslové závody, banky a profesní korporace, mezi nimi např. cukrovarníci.

Technické muzeum své první expozice pro veřejnost otevřelo dne 28. září 1910 ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 přijalo nový název – Technické muzeum československé. Díky veřejným sbírkám, darům a finanční pomoci státu byly shromážděny prostředky k výstavbě nové muzejní budovy na Letné. Z vypsané architektonické soutěže vyšel vítězně návrh Milana Babušky. Stavba byla dokončena 1941 již v Protektorátu Čechy a Morava a ihned zabrána okupační správou pro ministerstvo pošt.

Po válce v roce 1945 byla budova na Letné obtížně získávána zpět pro muzejní účely. Částečně se to podařilo teprve v roce 1948, kdy zde byly otevřeny první výstavy a expozice – cyklistika, film, rozhlas. Nejméně jedna třetina budovy však dále sloužila jiným institucím až do roku 1990. V roce 1951 bylo muzeum zestátněno a ústav dostal dnešní název Národní technické muzeum.

V roce 2003 byla zahájena stavební rekonstrukce hlavní muzejní budovy na Letné. Jejím cílem bylo především vrátit jí podobu původně navrženou architektem Babuškou. V roce 2011 byla uzavřena druhá etapa rekonstrukčních prací a v únoru slavnostně znovu otevřeno prvních pět expozic – doprava, architektura a stavitelství, astronomie, tiskařství a fotografická technika. V říjnu 2013, tedy po 75 letech, bylo Národní technické muzeum konečně dokončeno a plně zařízeno.

VIDEO: Budova NTM v Praze na Letné – Made in Czechoslovakia aneb průmysl, který dobyl svět

Otevírací doba Národního technického muzea:

Pondělí: zavřeno
Úterý: 9:00-18:00
Středa: 9:00-18:00
Čtvrtek: 9:00-18:00
Pátek: 9:00-18:00
Sobota: 9:00-18:00
Neděle a státní svátky: 9:00-18:00

  • Ve všechny státní svátky je otevřeno od 9:00 do 18:00 hodin.
  • O Velkém pátku a velikonočním pondělí je otevřeno.
  • Vánoční svátky a Nový rok jsou každoročně upřesňovány.
  • Je-li v pondělí svátek, otevírací doba: 9:00-18:00 hodin.

Vstupné:

Plné: 250 Kč
Snížené: 130 Kč
Rodinné: 470 Kč

Snížené vstupné pro: seniory nad 65 let, držitele průkazů ZTP, ISIC (do 26 let), ITIC, Staff Card, děti 6–15 let, studenty SŠ a VŠ do 26 let po předložení studijního průkazu, po předložení karty EYCA

Tip redakce ČekujVědu.cz: Dny se sníženým vstupným v roce 2020 – vstupné jen 50 Kč: 28. března, 17. května, 5. července, 28. září, 28. října, 17. listopadu, 18. prosince
Kompletní ceník vstupného: http://www.ntm.cz/muzeum/navstivte-nas

Kudy do Národního technického muzea:

Kostelní 42, 170 78 Praha 7
Vystupte z tramvaje na zastávce Letenské náměstí. Nejbližší spojení metrem je na stanici Hradčanská na lince A nebo na stanici Vltavská na lince C. Z obou stanic můžete pokračovat tramvají na Letenské náměstí a dále pěšky k Letenským sadům.
Před budovou muzea se nachází placené parkoviště.

A když se ozvou prázdné žaludky, za relativně dobrou cenu je možné se najíst přímo v Národním technickém muzeu. Svíčková nebo vepřové karé za 129 Kč, resp. 139 Kč v polední nabídce, půllitr piva Staropramen 49 Kč, malinovka za 39 Kč.

Národní technické muzeum na sociálních sítích:
YouTube Národního technického muzea: https://www.youtube.com/user/ntmpraha/videos
Facebook: https://www.facebook.com/NarodniTechnickeMuzeum/

Text a fotografie: Syncbytes

What do you think?

2 points
Upvote Downvote

Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

0

Comments

0 comments

Kam za vědou a technikou? Lákadly třebíčského Alternátoru vesmírná projekční koule i energetika na vlastní kůži

Kam vyrazit za vědou a technikou? Techmania v Plzni, Národní technické muzeum v Praze a Pevnost poznání v Olomouci